O Škole jógy a zdravého pohybu

Škola jógy a zdravého pohybu vznikla jako snaha o jógové vzdělávání bez balastních a nesouvisejících informací, bez definic pro definice, bez ezoterických bajek, bez hraní si na Indii, ale s hlubokou úctou k jejímu odkazu.

Jako žák v rámci různých jógových, pohybových a seberozvojových kurzů jsem strávila mnoho času, zažila mnoho rozdílných přístupů a vyslechla velké množství informací. Stejně tak jsem byla jako učitel součástí několika lektorských kurzů. A tak vím, jak obtížné je najít rovnováhu mezi potřebami jednotlivých studentů a požadavky úřadů (některé jsou obzvlášť vypečené), a to navíc v omezeném čase a materiálních možnostech.

Je poměrně snadné naučit nějakou konkrétní formu, jednodruhovou jógu – tuhle pozici uděláme takhle, tyhle pozice za sebou takhle poskládáme, tohle dělejte a tohle nedělejte… Navíc to vypadá lákavě, protože dnes chceme všechno přehledně a jasně a co nejrychleji. Tři cviky pro zdravá záda např…. Jenže jedna forma nebude nikdy vyhovovat vždycky a všem. Nemůžeme ani zaručit, aby neškodila, protože uškodit může všechno, co působí.

Jóga je navíc celostní systém – to je její největší výhoda i obtíž. V souhře několika úrovní, s kterými v józe pracujeme, se ztratíme bez pochopení základních principů a bez vnímání souvislostí. Konkrétní princip se ovšem v síti souvislostí může pokaždé jevit trochu jinak. Proto je tak důležitý vlastní prožitek, rozvoj vnímání a jemného rozlišování. Proto by měla být každá ásana individuálně nastavená vlastní aktivitou a pochopením. A to chce čas a praxi.

Bohužel právě proto se v józe a v jógovém vzdělávání setkáváme se zkratkami, s definicemi a pojmy, kterým ale ve skutečnosti málokdo rozumí a se spoustou lákadel, mýtů a polopravd. V médiích je jóga prezentovaná většinou jako multifunkční „supernástroj“ – jako spojení tělo formující gymnastiky, fyzioterapie, psychoterapie a …spirituality. Nicméně to, co pak můžeme vidět na lekcích, tomu zdaleka neodpovídá.

Tento rozpor mezi teorií a realitou, tahle „hra na jógu“ mě od jógy kdysi málem odehnala. Přitom dnes to chápu tak, že jsou jógové koncepty a principy jednou z nejlepších „pomůcek“ při hledání vyváženosti v současném sprintujícím divadle.
To byl jeden z důvodů, proč jsme se s podobně smýšlejícími kolegy v roce 2019 rozhodli, že se pokusíme „funkční“ jógu vtěsnat do struktury akreditovaného kurzu pro budoucí lektory. Snažíme se učit základní pravidla v souvislostech tak, aby byl budoucí lektor schopný vytvářet bezpečnou jógovou praxi podle aktuálních potřeb a aby se nebál opustit zaběhanou formu.
Vnímáme, že jógová praxe je víc o funkci než o konkrétní formě; víc o celku než o jednotlivostech a víc o individuálním ladění než o striktním dodržování venkovních pokynů.

No… tak můžete vyzkoušet, jak to vypadá a jestli se nám to daří.
Józe zdar ☺
Lenka